Zahřátí nebo uvolnění svalů

Bolesti

Před sportovním výkonem nebo fyzickou námahou je důležité tělo na zátěž připravit. Tělo potřebuje alespoň pět minut na to, aby se přeorientovalo z klidového stavu na zátěžovou situaci. Chcete-li pomalu rozproudit krevní oběh, můžete se zahřát například lehkým joggingem nebo jízdou na kole. Tělo nastartuje metabolismus a dojde k přerozdělení krve – z trávicích orgánů směrem k pracujícím svalům.

Prokrvení svalstva se zvýší a svaly se zahřejí. Nyní svaly uvolněte jemným kmitáním, houpáním a protřepáváním. Dalších pět až deset minut slouží k cílené přípravě pohybového aparátu. Svaly, které budou při sportovní aktivitě obzvláště namáhány, zahřejte cílenými lehkými svalovými a protahovacími cviky. Takové cviky zároveň připraví i vazy a kloubní pouzdra na zátěž. Za optimální dobu zahřátí se obecně považuje 20 až 45 minut. Doba zahřátí nezávisí pouze na intenzitě a typu zahřívacích cviků. Důležitý je také zvolený druh sportu, věk, osobní zdatnost nebo klimatické podmínky.

Svaly můžete zahřát i pasivně – například masáží zvláště namáhaných svalů. Tím se vytvoří blahodárné teplo a podnícený průtok krve dodá svalům více energie. Kromě toho zároveň připravíte svaly na sportovní aktivitu. Po sportu provádějte lehké protahovací cviky a vyhýbejte se trhavým pohybům. Masáž po sportu svaly uvolňuje. Uvolněné svaly se z námahy rychleji zotavují.

Další bolesti a komplikace související se svaly a klouby

Bolesti při ischiasu

Bolesti při ischiasu souvisí se sedacím nervem, což je nejdelší nerv v lidském těle. Přenáší všechny povely a vjemy mezi svaly nohou a mozkem. Sedací nerv se skládá z několika nervových kořenů, které vycházejí z míchy přibližně v úrovni kyčlí. Odtud jde nerv přes...

Bolesti kloubů

Bolesti kloubů se mohou objevit v různých kloubech. Mohou být způsobeny pádem nebo sportovním zraněním. Nejčastějšími příčinami bolavých kloubů jsou však nadměrné či nesprávné zatížení anebo opotřebení (artróza) kloubů. Bolesti kloubů však mohou vyvolat i jiné nemoci,...

Svalová horečka

Svalová horečka je jedním z nejčastějších sportovních zranění. Velmi často vzniká po nezvyklé nebo obzvlášť namáhavé sportovní aktivitě. Ke svalové horečce však mohou vést i jiné fyzické aktivity, a dokonce i křeče. Riziko svalové horečky snižují různá preventivní...

Bolest svalů

Bolesti svalů jsou často následkem natažení či poranění svalů, svalových křečí nebo svalové horečky. Nejčastěji se bolesti svalů vyskytují v ramenou, na zádech nebo v šíji. Bolavé svaly můžete vnímat nejen lokálně, ale i v celém těle. Například bolesti končetin se...

Vykloubení

Při vykloubení se kloubní plochy posunou proti sobě. Pokud část kloubních ploch zůstává ve vzájemném kontaktu, jedná se o neúplné vykloubení (subluxaci). Při úplné luxaci je kloub vykloubený. Sportovci si často vykloubí rameno nebo loket, když se při pádu snaží...

Bolesti ramen a šíje

Bolesti ramen a šíje bývají způsobeny přetíženými a nataženými svaly v oblasti zad, šíje a ramen. Potíže mohou vyvolat také problémy s držením těla způsobené například prací na počítači, těžkou fyzickou prací nebo stresem. Bolesti šíje v důsledku natažení obvykle samy...

Svalové křeče

Běžné svalové křeče se objevují bez identifikovatelné příčiny. Problémům se sedacím nervem můžete předejít tím, že se vyhnete dlouhodobému nebo nesprávnému sezení. Křeče se nejčastěji vyskytují ve svalech lýtka nebo klenby nohy. Těmito svalovými křečemi trpí asi...

Bolesti zad

Mnoho lidí se v každodenním životě potýká s bolavými zády. Bolesti zad se mohou vyskytovat v různých oblastech zad. Většinou jde o nespecifické bolesti a obtíže po dvou až čtyřech týdnech zcela vymizí nebo alespoň znatelně ustoupí. U více než poloviny postižených se...

Natažení svalů

Lidské tělo má více než 650 svalů. Svaly se stahují a uvolňují, a umožňují tak chod různých funkcí uvnitř těla, jakož i pohyby kostry. Neustálé střídání napětí a uvolnění vede k optimálnímu zásobování svalů energií. U lidí, kteří dlouho sedí nebo stojí, zůstávají...

Pohmožděniny

Typicky jsou pohmožděniny způsoben neopatrností nebo nehodami. Vzhledem k běžnému užívání rukou v každodenním životě se často vyskytují pohmožděniny a otoky na rukou a prstech. Poškození tkáně pod kůží a v orgánech při zhmoždění vede k praskání cév a úniku krve do...