Pohmožděniny

Bolesti

Typicky jsou pohmožděniny způsoben neopatrností nebo nehodami. Vzhledem k běžnému užívání rukou v každodenním životě se často vyskytují pohmožděniny a otoky na rukou a prstech. Poškození tkáně pod kůží a v orgánech při zhmoždění vede k praskání cév a úniku krve do okolní tkáně. Rozsah poranění závisí na délce a intenzitě tlaku. V případě protržení kůže při zhmoždění mluvíme o otevřené zhmožděné ráně. Těžké pohmoždění může také zahrnovat poškození svalů, šlach, nervů nebo kostí. Vnitřní pohmoždění postihuje orgány a může vést k život ohrožujícímu krvácení.

V běžném životě naštěstí většinou dochází pouze k drobnému a uzavřenému zhmoždění, např. ke skřípnutí prstu na ruce nebo noze. I drobné pohmožděniny však způsobují bolestivé podlitiny a otoky. V důsledku toho může být omezena pohyblivost a mohou se objevit poruchy citlivosti. Drobná poranění můžete chladit a ošetřit masťovým obvazem. Chlad zmírňuje bolest a snižuje otok. Navíc je také důležité postiženou část těla šetřit a umístit do zvýšené polohy. Otevřené a těžké pohmožděniny musí ošetřit lékař.

Další bolesti a komplikace související se svaly a klouby

Modřiny

K porušení cévy pod kůží může snadno dojít pouhým kopnutím do nohy. Poranění způsobuje, že krev proudí do tkáně a vytváří tak výron krve (hematom). V každodenním je často označujeme jako „modřiny“. Kvůli speciálnímu tukové a pojivové tkáni jsou ženy náchylnější k...

Natažení svalů

Lidské tělo má více než 650 svalů. Svaly se stahují a uvolňují, a umožňují tak chod různých funkcí uvnitř těla, jakož i pohyby kostry. Neustálé střídání napětí a uvolnění vede k optimálnímu zásobování svalů energií. U lidí, kteří dlouho sedí nebo stojí, zůstávají...

Zánět Achillovy šlachy

Zánět Achillovy šlachy napadá šlachu, která je nejhrubší a nejsilnější v lidském těle. Na délku měří v průměru 20 až 25 cm a spojuje lýtkové svaly s patní kostí. Například díky Achillově šlaše můžeme stát na špičkách nebo se odrazit při chůzi či běhu. Když se...

Zahřátí nebo uvolnění svalů

Před sportovním výkonem nebo fyzickou námahou je důležité tělo na zátěž připravit. Tělo potřebuje alespoň pět minut na to, aby se přeorientovalo z klidového stavu na zátěžovou situaci. Chcete-li pomalu rozproudit krevní oběh, můžete se zahřát například lehkým...

Bolesti ramen a šíje

Bolesti ramen a šíje bývají způsobeny přetíženými a nataženými svaly v oblasti zad, šíje a ramen. Potíže mohou vyvolat také problémy s držením těla způsobené například prací na počítači, těžkou fyzickou prací nebo stresem. Bolesti šíje v důsledku natažení obvykle samy...

Svalové křeče

Běžné svalové křeče se objevují bez identifikovatelné příčiny. Problémům se sedacím nervem můžete předejít tím, že se vyhnete dlouhodobému nebo nesprávnému sezení. Křeče se nejčastěji vyskytují ve svalech lýtka nebo klenby nohy. Těmito svalovými křečemi trpí asi...

Kontuze

Kontuze je způsobena náhlým a tupým působením síly. Například tupý úder, kopnutí nebo pád mohou poškodit nejmenší cévy pod kůží. V důsledku toho prosakuje krev do okolní tkáně a způsobuje její otok. Postižené místo bolí a krevní výron může vést k zmodrání kůže. V...

Vykloubení

Při vykloubení se kloubní plochy posunou proti sobě. Pokud část kloubních ploch zůstává ve vzájemném kontaktu, jedná se o neúplné vykloubení (subluxaci). Při úplné luxaci je kloub vykloubený. Sportovci si často vykloubí rameno nebo loket, když se při pádu snaží...

Bolesti kloubů

Bolesti kloubů se mohou objevit v různých kloubech. Mohou být způsobeny pádem nebo sportovním zraněním. Nejčastějšími příčinami bolavých kloubů jsou však nadměrné či nesprávné zatížení anebo opotřebení (artróza) kloubů. Bolesti kloubů však mohou vyvolat i jiné nemoci,...

Svalová horečka

Svalová horečka je jedním z nejčastějších sportovních zranění. Velmi často vzniká po nezvyklé nebo obzvlášť namáhavé sportovní aktivitě. Ke svalové horečce však mohou vést i jiné fyzické aktivity, a dokonce i křeče. Riziko svalové horečky snižují různá preventivní...