Zahřátí nebo uvolnění svalů

Bolesti

Před sportovním výkonem nebo fyzickou námahou je důležité tělo na zátěž připravit. Tělo potřebuje alespoň pět minut na to, aby se přeorientovalo z klidového stavu na zátěžovou situaci. Chcete-li pomalu rozproudit krevní oběh, můžete se zahřát například lehkým joggingem nebo jízdou na kole. Tělo nastartuje metabolismus a dojde k přerozdělení krve – z trávicích orgánů směrem k pracujícím svalům.

Prokrvení svalstva se zvýší a svaly se zahřejí. Nyní svaly uvolněte jemným kmitáním, houpáním a protřepáváním. Dalších pět až deset minut slouží k cílené přípravě pohybového aparátu. Svaly, které budou při sportovní aktivitě obzvláště namáhány, zahřejte cílenými lehkými svalovými a protahovacími cviky. Takové cviky zároveň připraví i vazy a kloubní pouzdra na zátěž. Za optimální dobu zahřátí se obecně považuje 20 až 45 minut. Doba zahřátí nezávisí pouze na intenzitě a typu zahřívacích cviků. Důležitý je také zvolený druh sportu, věk, osobní zdatnost nebo klimatické podmínky.

Svaly můžete zahřát i pasivně – například masáží zvláště namáhaných svalů. Tím se vytvoří blahodárné teplo a podnícený průtok krve dodá svalům více energie. Kromě toho zároveň připravíte svaly na sportovní aktivitu. Po sportu provádějte lehké protahovací cviky a vyhýbejte se trhavým pohybům. Masáž po sportu svaly uvolňuje. Uvolněné svaly se z námahy rychleji zotavují.

Další bolesti a komplikace související se svaly a klouby

Bolest svalů

Bolesti svalů jsou často následkem natažení či poranění svalů, svalových křečí nebo svalové horečky. Nejčastěji se bolesti svalů vyskytují v ramenou, na zádech nebo v šíji. Bolavé svaly můžete vnímat nejen lokálně, ale i v celém těle. Například bolesti končetin se...

Natažení svalů

Lidské tělo má více než 650 svalů. Svaly se stahují a uvolňují, a umožňují tak chod různých funkcí uvnitř těla, jakož i pohyby kostry. Neustálé střídání napětí a uvolnění vede k optimálnímu zásobování svalů energií. U lidí, kteří dlouho sedí nebo stojí, zůstávají...

Bolesti kloubů

Bolesti kloubů se mohou objevit v různých kloubech. Mohou být způsobeny pádem nebo sportovním zraněním. Nejčastějšími příčinami bolavých kloubů jsou však nadměrné či nesprávné zatížení anebo opotřebení (artróza) kloubů. Bolesti kloubů však mohou vyvolat i jiné nemoci,...

Natržení

Natržené svaly a vazy patří mezi nejčastější sportovní zranění. K natržení svalu dochází velmi často v lýtkové, stehenní oblasti nebo v zádovém svalstvu. Při natržení dojde následkem náhlého přetížení nebo nepřirozeného pohybu k natažení svalu. Sval ztvrdne a přichází...

Kontuze

Kontuze je způsobena náhlým a tupým působením síly. Například tupý úder, kopnutí nebo pád mohou poškodit nejmenší cévy pod kůží. V důsledku toho prosakuje krev do okolní tkáně a způsobuje její otok. Postižené místo bolí a krevní výron může vést k zmodrání kůže. V...

Bolesti při ischiasu

Bolesti při ischiasu souvisí se sedacím nervem, což je nejdelší nerv v lidském těle. Přenáší všechny povely a vjemy mezi svaly nohou a mozkem. Sedací nerv se skládá z několika nervových kořenů, které vycházejí z míchy přibližně v úrovni kyčlí. Odtud jde nerv přes...

Zánět Achillovy šlachy

Zánět Achillovy šlachy napadá šlachu, která je nejhrubší a nejsilnější v lidském těle. Na délku měří v průměru 20 až 25 cm a spojuje lýtkové svaly s patní kostí. Například díky Achillově šlaše můžeme stát na špičkách nebo se odrazit při chůzi či běhu. Když se...

Podvrtnutí

Pokud se kloub nepřirozeně podlomí nebo přetočí, může dojít k jeho vyvrtnutí. Nejčastěji je postižený hlezenní kloub a koleno. Podvrtnutí vede k poškození kloubního pouzdra. Vazy, které stabilizují kloub, jsou natažené nebo dokonce částečně či úplně přetržené. V...

Svalová horečka

Svalová horečka je jedním z nejčastějších sportovních zranění. Velmi často vzniká po nezvyklé nebo obzvlášť namáhavé sportovní aktivitě. Ke svalové horečce však mohou vést i jiné fyzické aktivity, a dokonce i křeče. Riziko svalové horečky snižují různá preventivní...

Pohmožděniny

Typicky jsou pohmožděniny způsoben neopatrností nebo nehodami. Vzhledem k běžnému užívání rukou v každodenním životě se často vyskytují pohmožděniny a otoky na rukou a prstech. Poškození tkáně pod kůží a v orgánech při zhmoždění vede k praskání cév a úniku krve do...