Bolesti zad

Bolesti

Mnoho lidí se v každodenním životě potýká s bolavými zády. Bolesti zad se mohou vyskytovat v různých oblastech zad. Většinou jde o nespecifické bolesti a obtíže po dvou až čtyřech týdnech zcela vymizí nebo alespoň znatelně ustoupí. U více než poloviny postižených se však bolesti zad vracejí. O chronické bolesti zad hovoříme tehdy, když příznaky trvají déle než 12 týdnů.

Bolesti zad mohou mít organické i psychické příčiny. Odborníci předpokládají, že mezi nespecifické organické příčiny patří natažení svalů. Špatné držení těla nebo nedostatek pohybu často vedou k bolestivému natažení svalů. Bolesti zad můžete zmírnit nebo jim předcházet dostatečným pohybem, správným držením těla a pohybovými vzorci, které šetří záda.

Nesprávné zatěžování páteře může mít celou řadu příčin. Patří mezi ně například natažení slabých zádových svalů v důsledku přetěžování nebo nerovnováhy mezi různými svalovými skupinami. Posilujte proto nejen zádové svaly, ale také svaly pánevního dna, břišní svaly a svaly bránice. V některých případech se však za bolavými zády skrývají i nemoci. Bolestmi zad trpí například pacienti s vyhřezlou ploténkou nebo se zúžením páteřního kanálu. Bolavá záda může způsobovat také artróza, osteoporóza, poranění obratlů, záněty a mnoho dalších onemocnění. Pečlivá diagnóza je důležitá pro výběr správné terapie. Léčba přitom závisí na příčinách a závažnosti bolesti zad.

Další bolesti a komplikace související se svaly a klouby

Zánět Achillovy šlachy

Zánět Achillovy šlachy napadá šlachu, která je nejhrubší a nejsilnější v lidském těle. Na délku měří v průměru 20 až 25 cm a spojuje lýtkové svaly s patní kostí. Například díky Achillově šlaše můžeme stát na špičkách nebo se odrazit při chůzi či běhu. Když se...

Zahřátí nebo uvolnění svalů

Před sportovním výkonem nebo fyzickou námahou je důležité tělo na zátěž připravit. Tělo potřebuje alespoň pět minut na to, aby se přeorientovalo z klidového stavu na zátěžovou situaci. Chcete-li pomalu rozproudit krevní oběh, můžete se zahřát například lehkým...

Natažení svalů

Lidské tělo má více než 650 svalů. Svaly se stahují a uvolňují, a umožňují tak chod různých funkcí uvnitř těla, jakož i pohyby kostry. Neustálé střídání napětí a uvolnění vede k optimálnímu zásobování svalů energií. U lidí, kteří dlouho sedí nebo stojí, zůstávají...

Vykloubení

Při vykloubení se kloubní plochy posunou proti sobě. Pokud část kloubních ploch zůstává ve vzájemném kontaktu, jedná se o neúplné vykloubení (subluxaci). Při úplné luxaci je kloub vykloubený. Sportovci si často vykloubí rameno nebo loket, když se při pádu snaží...

Natržení

Natržené svaly a vazy patří mezi nejčastější sportovní zranění. K natržení svalu dochází velmi často v lýtkové, stehenní oblasti nebo v zádovém svalstvu. Při natržení dojde následkem náhlého přetížení nebo nepřirozeného pohybu k natažení svalu. Sval ztvrdne a přichází...

Bolesti kloubů

Bolesti kloubů se mohou objevit v různých kloubech. Mohou být způsobeny pádem nebo sportovním zraněním. Nejčastějšími příčinami bolavých kloubů jsou však nadměrné či nesprávné zatížení anebo opotřebení (artróza) kloubů. Bolesti kloubů však mohou vyvolat i jiné nemoci,...

Pohmožděniny

Typicky jsou pohmožděniny způsoben neopatrností nebo nehodami. Vzhledem k běžnému užívání rukou v každodenním životě se často vyskytují pohmožděniny a otoky na rukou a prstech. Poškození tkáně pod kůží a v orgánech při zhmoždění vede k praskání cév a úniku krve do...

Svalové křeče

Běžné svalové křeče se objevují bez identifikovatelné příčiny. Problémům se sedacím nervem můžete předejít tím, že se vyhnete dlouhodobému nebo nesprávnému sezení. Křeče se nejčastěji vyskytují ve svalech lýtka nebo klenby nohy. Těmito svalovými křečemi trpí asi...

Svalová horečka

Svalová horečka je jedním z nejčastějších sportovních zranění. Velmi často vzniká po nezvyklé nebo obzvlášť namáhavé sportovní aktivitě. Ke svalové horečce však mohou vést i jiné fyzické aktivity, a dokonce i křeče. Riziko svalové horečky snižují různá preventivní...

Kontuze

Kontuze je způsobena náhlým a tupým působením síly. Například tupý úder, kopnutí nebo pád mohou poškodit nejmenší cévy pod kůží. V důsledku toho prosakuje krev do okolní tkáně a způsobuje její otok. Postižené místo bolí a krevní výron může vést k zmodrání kůže. V...