Bolesti zad

Bolesti

Mnoho lidí se v každodenním životě potýká s bolavými zády. Bolesti zad se mohou vyskytovat v různých oblastech zad. Většinou jde o nespecifické bolesti a obtíže po dvou až čtyřech týdnech zcela vymizí nebo alespoň znatelně ustoupí. U více než poloviny postižených se však bolesti zad vracejí. O chronické bolesti zad hovoříme tehdy, když příznaky trvají déle než 12 týdnů.

Bolesti zad mohou mít organické i psychické příčiny. Odborníci předpokládají, že mezi nespecifické organické příčiny patří natažení svalů. Špatné držení těla nebo nedostatek pohybu často vedou k bolestivému natažení svalů. Bolesti zad můžete zmírnit nebo jim předcházet dostatečným pohybem, správným držením těla a pohybovými vzorci, které šetří záda.

Nesprávné zatěžování páteře může mít celou řadu příčin. Patří mezi ně například natažení slabých zádových svalů v důsledku přetěžování nebo nerovnováhy mezi různými svalovými skupinami. Posilujte proto nejen zádové svaly, ale také svaly pánevního dna, břišní svaly a svaly bránice. V některých případech se však za bolavými zády skrývají i nemoci. Bolestmi zad trpí například pacienti s vyhřezlou ploténkou nebo se zúžením páteřního kanálu. Bolavá záda může způsobovat také artróza, osteoporóza, poranění obratlů, záněty a mnoho dalších onemocnění. Pečlivá diagnóza je důležitá pro výběr správné terapie. Léčba přitom závisí na příčinách a závažnosti bolesti zad.

Další bolesti a komplikace související se svaly a klouby

Zánět Achillovy šlachy

Zánět Achillovy šlachy napadá šlachu, která je nejhrubší a nejsilnější v lidském těle. Na délku měří v průměru 20 až 25 cm a spojuje lýtkové svaly s patní kostí. Například díky Achillově šlaše můžeme stát na špičkách nebo se odrazit při chůzi či běhu. Když se...

Zánět kloubů

Zánět kloubů patří mezi zánětlivá onemocnění. Ta jsou reakcí těla na vnitřní a vnější škodlivé podněty. Zánět kloubů se může vyskytovat například v částech našeho podpůrného a pohybového aparátu. K podpůrnému aparátu našeho těla patří kromě kostí také klouby,...

Artritida

Revmatoidní artritida je zánětlivá forma artritidy a nejčastější zánětlivé onemocnění kloubů. Příznaky se mohou velmi lišit. Klouby jsou ráno ztuhlé a bolí, i když odpočíváte, často jsou také bezvládné. I bez úrazu klouby bolestivě otékají a zvyšuje se citlivost na...

Nachlazení / nastydnutí

Především v podzimních a zimních měsících se často nachladíme. Nachlazení často začíná záchvatem kýchání nebo bolestí v krku. Následně se může objevit kašel a rýma. Pokud je hrtan zanícený, zní hlas chraplavě. Kromě horních cest dýchacích může infekce postihnout také...

Bolesti při ischiasu

Bolesti při ischiasu souvisí se sedacím nervem, což je nejdelší nerv v lidském těle. Přenáší všechny povely a vjemy mezi svaly nohou a mozkem. Sedací nerv se skládá z několika nervových kořenů, které vycházejí z míchy přibližně v úrovni kyčlí. Odtud jde nerv přes...

Svalová horečka

Svalová horečka je jedním z nejčastějších sportovních zranění. Velmi často vzniká po nezvyklé nebo obzvlášť namáhavé sportovní aktivitě. Ke svalové horečce však mohou vést i jiné fyzické aktivity, a dokonce i křeče. Riziko svalové horečky snižují různá preventivní...

Ischias (lumbago, ústřel)

Stačí jeden chybný pohyb a najednou pocítíte ostrou a bodavou bolest v dolní části zad. Bolest v kříži může být tak silná, že sotva dokážete stát vzpřímeně. Důvodem ústřelu bývá zpravidla natažení svalů, jejich natržení nebo zablokování kloubu v bederní páteři....

Revmatické bolesti

Pod pojmem revmatismus se skrývá více než 200 různých onemocnění podpůrného a pohybového aparátu. Revmatismus nepostihuje pouze klouby a kosti. Zasaženy mohou být také svaly, šlachy a pojivová tkáň. Ačkoli revmatické bolesti trápí především starší dospělé, může se již...

Zahřátí nebo uvolnění svalů

Před sportovním výkonem nebo fyzickou námahou je důležité tělo na zátěž připravit. Tělo potřebuje alespoň pět minut na to, aby se přeorientovalo z klidového stavu na zátěžovou situaci. Chcete-li pomalu rozproudit krevní oběh, můžete se zahřát například lehkým...

Pohmožděniny

Typicky jsou pohmožděniny způsoben neopatrností nebo nehodami. Vzhledem k běžnému užívání rukou v každodenním životě se často vyskytují pohmožděniny a otoky na rukou a prstech. Poškození tkáně pod kůží a v orgánech při zhmoždění vede k praskání cév a úniku krve do...