Heslo ze slovníku pojmů

Trénink

Trénink je systematický a plánovaný proces (fyzických) aktivit, jehož cílem je zlepšit výkonnost, sílu, vytrvalost nebo jiné aspekty fyzické kondice. Trénink může zahrnovat různé typy cvičení, metody a techniky, které jsou přizpůsobeny konkrétním cílům a potřebám jednotlivce nebo skupiny.

Kardiovaskulární trénink se zaměřuje na zlepšení srdeční a plicní kapacity, přičemž sem patří aktivity jako běh, cyklistika, plavání nebo aerobik.

Silový trénink se zaměřuje na zlepšení svalové síly a hmoty, k čemuž se používají cvičení s činkami, posilovacími stroji nebo tělesnou váhou. Vytrvalostní trénink má za cíl zvýšit schopnost vykonávat fyzickou aktivitu po delší dobu, což zahrnuje například dlouhodobý běh, chůzi nebo jízdu na kole.

Trénink flexibility se zaměřuje na zlepšení pohyblivosti a rozsahu pohybu v kloubech, přičemž sem patří strečink a jóga.

Intervalový trénink kombinuje období vysoké intenzity cvičení s obdobími nízké intenzity nebo odpočinku a je efektivní pro zlepšení kardiovaskulární kondice a spalování kalorií.

Trénink by měl být specifický, tedy zaměřený na konkrétní cíle nebo sportovní disciplínu. Progresivní zátěž znamená postupné zvyšování intenzity nebo objemu tréninku, aby se tělo mohlo přizpůsobit a zlepšovat. Zotavení je důležité pro odpočinek a regeneraci mezi tréninky, aby se předešlo přetížení a zraněním. Variabilita znamená změna tréninkových metod a cvičení, aby se předešlo stagnaci a udržela motivace.

Zdroje:

  1. Exercise. Online. NHS. 2024. Dostupné z: https://www.nhs.uk/live-well/exercise/. [cit. 2024-08-05].
  2. Trénink a jeho principy. Online. NZIP. 2024. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/1564-trenink-a-jeho-principy. [cit. 2024-08-05].
Mohlo by vás také zajímat

Bolesti při ischiasu

Bolesti při ischiasu souvisí se sedacím nervem, což je nejdelší nerv v lidském těle. Přenáší všechny povely a vjemy mezi svaly nohou a mozkem. Sedací nerv se skládá z několika nervových kořenů, které vycházejí z míchy přibližně v úrovni kyčlí. Odtud jde nerv přes...

Svalová horečka

Svalová horečka je jedním z nejčastějších sportovních zranění. Velmi často vzniká po nezvyklé nebo obzvlášť namáhavé sportovní aktivitě. Ke svalové horečce však mohou vést i jiné fyzické aktivity, a dokonce i křeče. Riziko svalové horečky snižují různá preventivní...

Artritida

Revmatoidní artritida je zánětlivá forma artritidy a nejčastější zánětlivé onemocnění kloubů. Příznaky se mohou velmi lišit. Klouby jsou ráno ztuhlé a bolí, i když odpočíváte, často jsou také bezvládné. I bez úrazu klouby bolestivě otékají a zvyšuje se citlivost na...

Vykloubení

Při vykloubení se kloubní plochy posunou proti sobě. Pokud část kloubních ploch zůstává ve vzájemném kontaktu, jedná se o neúplné vykloubení (subluxaci). Při úplné luxaci je kloub vykloubený. Sportovci si často vykloubí rameno nebo loket, když se při pádu snaží...

Zánět šlachové pochvy

Šlachová pochva je trubicovitý obal z pojivové tkáně. Obaluje šlachu v místech, kde se zvýšeným napětím přechází přes klouby. Šlacha ve šlachové pochvě klouže, což ji chrání a snižuje tření a opotřebení. Zánět šlachové pochvy způsobuje, že je šlachová tkáň zanícená a...

Zahřátí nebo uvolnění svalů

Před sportovním výkonem nebo fyzickou námahou je důležité tělo na zátěž připravit. Tělo potřebuje alespoň pět minut na to, aby se přeorientovalo z klidového stavu na zátěžovou situaci. Chcete-li pomalu rozproudit krevní oběh, můžete se zahřát například lehkým...

Pohmožděniny

Typicky jsou pohmožděniny způsoben neopatrností nebo nehodami. Vzhledem k běžnému užívání rukou v každodenním životě se často vyskytují pohmožděniny a otoky na rukou a prstech. Poškození tkáně pod kůží a v orgánech při zhmoždění vede k praskání cév a úniku krve do...

Ischias (lumbago, ústřel)

Stačí jeden chybný pohyb a najednou pocítíte ostrou a bodavou bolest v dolní části zad. Bolest v kříži může být tak silná, že sotva dokážete stát vzpřímeně. Důvodem ústřelu bývá zpravidla natažení svalů, jejich natržení nebo zablokování kloubu v bederní páteři....

Bolesti zad

Mnoho lidí se v každodenním životě potýká s bolavými zády. Bolesti zad se mohou vyskytovat v různých oblastech zad. Většinou jde o nespecifické bolesti a obtíže po dvou až čtyřech týdnech zcela vymizí nebo alespoň znatelně ustoupí. U více než poloviny postižených se...

Bolesti ramen a šíje

Bolesti ramen a šíje bývají způsobeny přetíženými a nataženými svaly v oblasti zad, šíje a ramen. Potíže mohou vyvolat také problémy s držením těla způsobené například prací na počítači, těžkou fyzickou prací nebo stresem. Bolesti šíje v důsledku natažení obvykle samy...